Zdraví mléčného skotu: trendy z World Buiatrics Congress 2026

Z World Buiatrics Congress 2026 v Istanbulu jsme si nepřivezli pouze nové obchodní kontakty. Kongres, kterého se zúčastnilo 3 560 odborníků z celého světa, nám především umožnil porovnat naše zkušenosti s nejnovějšími poznatky v oblasti zdraví mléčného skotu.

Jako jediná česká vystavující společnost jsme zde představili diagnostické řešení ClearMilk. Současně jsme navštívili řadu odborných přednášek věnovaných prevenci, diagnostice a léčbě mastitid, odpovědnému používání antibiotik a moderním metodám řízení zdraví stáda.

Vybrali jsme pro vás šest hlavních trendů, které podle nás budou ovlivňovat budoucnost mléčných farem.

1. Diagnostika se přesouvá co nejblíže ke krávě

Jedno z nejsilnějších poselství kongresu znělo: léčba mastitidy by měla stále více vycházet ze znalosti jejího původce.

Profesor Volker Krömker ve své přednášce zdůraznil, že kvalitní mikrobiologická diagnostika je základem nejen pro volbu léčby, ale také pro správná preventivní opatření. Rozlišení druhu, a někdy dokonce konkrétního kmene bakterie, pomáhá určit zdroj infekce, způsob jejího přenosu i pravděpodobnost úspěšné léčby.[1]

Praktický přínos rychlé diagnostiky ukázala novozélandská terénní studie zahrnující 782 případů mírné až středně závažné klinické mastitidy ve 22 stádech. Použití testu přímo na farmě umožnilo snížit spotřebu antibiotik v mediánu o 10,7 %, aniž by se zvýšil počet opakovaných ošetření během následujících 60 dnů. Pozitivní ekonomická návratnost byla předpokládána v 83 % provedených simulací.[2]

Tento závěr podporuje i rozsáhlý odborný přehled publikovaný v Journal of Dairy Science: selektivní léčba nezávažných případů založená na rychlé diagnostice může omezit používání antibiotik, aniž by při správném nastavení zhoršovala zdraví vemene, welfare nebo ekonomické výsledky farmy.[3]

2. Odpovědný přístup neznamená antibiotika jednoduše vynechat

Velkou pozornost vzbudila studie, která porovnávala běžnou antibiotickou léčbu s podáním ketoprofenu jako prvotní léčby mírné a středně závažné mastitidy.

U skupiny léčené nejprve ketoprofenem se podařilo snížit počet dávek antibiotik o 86 %. Současně však byla pátý den zaznamenána nižší klinická úspěšnost léčby – 67,8 % oproti 91,2 % u antibiotické skupiny – a vyšší četnost opakování mastitidy během 60 dnů.[4]

Výsledek tedy není argumentem pro plošné nahrazení antibiotik protizánětlivými přípravky. Naopak ukazuje, jak důležité je rychle rozpoznat původce a vybrat případy, u kterých lze antibiotickou léčbu bezpečně odložit nebo vynechat.

U závažných mastitid se systémovými příznaky zůstává rychlé zahájení odpovídající léčby zásadní. Selektivní postupy se týkají především nezávažných případů a vždy musí být součástí protokolu nastaveného veterinárním lékařem.

3. Selektivní zaprahování se stává přesnějším

Další prezentovaná studie sledovala 1 386 čtvrtí vemene u 355 krav v pěti stádech. Spojení faremní kultivace s California Mastitis Testem umožnilo snížit používání antibiotik při zaprahování:

• o 53 % při rozhodování na úrovni jednotlivých čtvrtí,
• o 30,5 % při rozhodování na úrovni celé krávy.

Přitom nebylo zjištěno zvýšené riziko nových intramamárních infekcí po otelení. Všechny sledované čtvrtě současně dostaly vnitřní strukový uzávěr.[5]

Nejde tedy pouze o omezení antibiotik, ale o jejich cílené použití u zvířat a čtvrtí, které je skutečně potřebují.

4. Mastitida není jen problémem jedné nemocné čtvrti

Nové diagnostické metody ukazují, že účinná prevence musí vycházet z epidemiologie celého stáda.

U infekcí způsobených Streptococcus uberis se například dlouho předpokládal především přenos z prostředí. Výzkum prezentovaný profesorem Krömkerem ale ukazuje, že při tepelném stresu může narůstat množství bakterií v mléce infikovaných krav a infekce se může častěji přenášet také mezi zvířaty.

V některých sledovaných stádech způsobovaly během léta až 70 % klinických případů pouhé tři dominantní kmeny. Vedle čistoty prostředí je proto v takové situaci nutné posílit hygienu dojení, dezinfekci dojicích jednotek a práci s chronicky infikovanými kravami.[1]

Zajímavé bylo také zjištění, že pouze přibližně 11 % opakovaných mastitid bylo způsobeno stejným kmenem bakterie jako předchozí případ. Velká část recidiv tedy ve skutečnosti představovala novou infekci. Řešením potom nemusí být pouze změna léčby, ale především nalezení a odstranění zdroje nové infekce.

5. Vakcinace má své místo v integrované prevenci

Na deseti belgických mléčných farmách byla po zavedení vakcinace proti hlavním původcům mastitid zaznamenána průměrná redukce spotřeby intramamárních antibiotických aplikátorů během laktace o 32,8 %.[6]

Šlo o observační studii typu „před a po“, takže samotný výsledek nelze chápat jako důkaz, že změnu způsobila výhradně vakcinace. Autoři také zdůrazňují, že vakcinace má být součástí širšího programu zahrnujícího hygienu, diagnostiku, monitoring, správné dojení a řízení rizik na farmě.

Budoucnost prevence tedy nespočívá v jednom univerzálním opatření, ale v promyšlené kombinaci více nástrojů.

6. Do diagnostiky vstupuje umělá inteligence

Výzkumníci představili také spojení MALDI-TOF hmotnostní spektrometrie se strojovým učením pro předpověď antibiotické rezistence u Staphylococcus aureus a Klebsiella pneumoniae izolovaných z případů mastitid.

Výsledky se lišily podle bakterie a konkrétního antibiotika, ale ukázaly potenciál pro rychlejší odhad rezistence. Zatím jde o doplňkový výzkumný nástroj, nikoliv náhradu standardního testování citlivosti. Směr vývoje je však zřejmý: diagnostika bude stále rychlejší, přesnější a více propojená s datovou analýzou.[7]

Inspirace od společnosti HIPRA: od jednotlivé vakcinace k řízení celého stáda

Velmi zajímavá byla rovněž satelitní konference společnosti HIPRA věnovaná kontrole virových onemocnění, zejména BVD, IBR a BRSV.

Hlavním poselstvím bylo, že moderní prevence nemůže být založena pouze na reakci na klinické onemocnění. Musí spojovat biologickou bezpečnost, diagnostiku, pravidelný monitoring, vakcinaci a dlouhodobé sledování cirkulace virů.

Pozornost byla věnována také markerovým vakcínám a principu DIVA, který umožňuje odlišit infikovaná zvířata od vakcinovaných. Veterinární lékař se tak posouvá od řešení jednotlivých případů k datově řízenému managementu zdraví celého stáda.[8]

Co si z kongresu odnášíme?

Budoucnost kontroly mastitid podle nás nebude postavena na jednom univerzálním léčebném schématu. Bude stát na propojení:

• účinné prevence,
• kvalitního odběru vzorku,
• rychlé diagnostiky původce,
• cílené léčby,
• odpovědného používání antibiotik,
• průběžného vyhodnocování situace ve stádě.

Právě tímto směrem rozvíjíme také diagnostické řešení ClearMilk – jako praktickou podporu rozhodování veterinárních lékařů a chovatelů přímo v terénu.

Vedle odborného programu jsme v Istanbulu absolvovali řadu jednání se zahraničními partnery. Významně nám při nich pomohla pobočka CzechTrade Türkiye, které děkujeme za profesionální podporu. Věříme, že navázaná spolupráce pomůže rozšířit české diagnostické řešení do dalších zemí světa.

Zdroje

[1] V. Krömker: Mastitis Pathogens and Preventive Mastitis Control. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 1, s. 181–184.
[2] R. Munn, K. E. DeFrees, E. Melchior: Evaluation of an on-farm mastitis diagnostic test to optimise antibiotic use under New Zealand pastoral conditions. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 2, s. 164–165.
[3] E. de Jong et al.: Invited review: Selective treatment of clinical mastitis in dairy cattle. Journal of Dairy Science, 2023.
[4] B. Trezzani et al.: Ketoprofen as the sole initial treatment for non-severe bovine mastitis: Efficacy and antibiotic reduction. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 2, s. 165–166.
[5] B. L. N. Garcia et al.: Evaluation of on-farm microbiological culture and California Mastitis Test as criteria for selective dry cow therapy. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 2, s. 170–171.
[6] D. Lieven et al.: Impact of mastitis vaccination on intramammary antibiotic consumption during lactation period in 10 Belgian commercial dairy farms. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 2, s. 56–57.
[7] M. Veiga Santos et al.: MALDI-TOF MS associated with machine learning models to predict antimicrobial resistance in Staphylococcus aureus and Klebsiella pneumoniae isolated from bovine mastitis. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 2, s. 169–170.
[8] R. A. Palomares et al.: Redefining viral control in cattle: New evidence, new tools and new ways of working. WBC 2026 E-Proceedings, Volume 1, s. 344–345.